Život v Řecku

Řecké Velikonoce aneb proč se slaví v jinou dobu než ty katolické?

řecké Velikonoce

V Řecku se skoro pokaždé Velikonoce slaví později než v Česku. Samotné vyvrcholení pak představuje noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli. Pro Řeky, kteří se z 94,5 % hlásí k pravoslavnému náboženství, jsou Velikonoce nejdůležitějším církevním svátkem roku.

Složitý výpočet konkrétního data

Podle všech křesťanských církví se slaví Velikonoce první neděli po prvním jarním úplňku. Metoda výpočtu je však docela složitá. Ke zjištění fáze Měsíce, tedy za kolik dní po 21. březnu nastane úplněk a kolikátý den poté připadne na neděli, se používá algoritmus a sestavují se tabulky. 

Podle čeho se vůbec počítá čas? 

Abychom mohli vypočítat, kdy budou například Velikonoce, vycházíme z určitého kalendáře. Po celém světe se v současnosti všichni shodli, že se čas bude vypočítávat podle toho Gregoriánského. Jde vlastně o upravený Juliánský kalendář, který reformoval sám papež, hlava katolické církve. A tady vlastně tkví problém odlišnosti dat u Velikonoc – každý to počítá podle jiného kalendáře. Pravoslavná církev používá k výpočtu církevních svátků stále ten Juliánský. A důvod?

Katolické Velikonoce se prý slaví v rozporu s pravidly svatých apoštolů

Pravoslavná církev používá juliánský kalendář. Dodržuje tak svatá apoštolská pravidla, která rozhodla, že Kristovo vzkříšení se smí slavit až po židovském svátku Pesach. Počítání Velikonoc podle tohoto kalendáře zaručuje, že se tyto svátky nikdy nepotkají. 

Katolíci a protestanti se při stanovení Velikonoc řídí gregoriánským kalendářem, který je z astronomického hlediska správnější. Díky němu se Velikonoce neopožďují a jsou skutečně po prvním jarním úplňku. Podle gregoriánského kalendáře ale ve výjimečných případech dojde ke shodě kalendářních dat s Velikonocemi a židovským svátkem Pesach, což je prý zakázáno.

Zajímavé je, že se objevilo zase další “nové” správnější pojetí výpočtu času podle tzv. “věčného kalendáře” a už se o něm jedná. Že by nakonec ani gregoriánský kalendář nebyl správně?

Jaké jsou řecké velikonoční zvyky

Symboly oslav jara zůstávají po tisíciletí stejné. Například vejce se barvila už i ve starověkém Řecku. V různých částech Řecka se však udržují různé velikonoční zvyky. My jsme letos byli na ostrově Ikaria.

Čti také: Ikaria: šestero tajemství, jak se dožít 100 let ve zdraví a spokojenosti 

Velký velikonoční týden

Celý velikonoční “velký týden” se konali dlouhé mše a zdobil se hrob Krista.  Na velký pátek jsme se pak všichni spolu se svatými muži sešli na místním hřbitově, kde se vyneslo symbolicky Ježíšovo tělo pokryté květinami a celý dlouhý průvod šel skrze vesnici až k místnímu kostelíčku, kde se konala mše. 

V Řecku je nejdůležitější sobota

Vrcholem byla sobota, celý den se připravovala hostina na půlnoc a barvila se vajíčka. V Řecku je zvykem barvit vejce jenom na červeno jako symbol Kristovi krve. Pár minut před půlnocí jsme se všichni sešli u kostela na půlnoční mši, kde kněží slavnostně oznámili, že Kristus stal z mrtvých „Christós Anésti“. Šířilo se požehnané světlo ze svíčky na svíčku, kterou si každý donesl sám z domu a posléze i odnesl. Zavládla sváteční atmosféra, vybuchovali ohňostroje a pouštěli se lampióny. 

Hostina začíná po půlnoci

Po této velkolepé show s výhledem na moře jsme se všichni vrátili domů a začalo se konečně hodovat. Zarytí pravoslavní řekové dodržují před Velikonocemi dlouhý 40 denní půst. Většina lidí nejí maso alespoň ten poslední velký týden. 

Podávalo se pečené kůzle se zapékanými bramborami, polévka z jeho vnitřností a další speciality. Na stole byla obarvená vajíčka a mazanec, kde bylo také uprostřed vařené červené vejce. Jak je zvykem, každý si vybral vajíčko a začal boj oťukáváním vajec špičkami o sebe. Tentokrát to vyhrál strýc Stafis, kterému se vejce nerozbilo. Podle tradice bude mít celý rok štěstí. 

Tchyně pozvala celou rodinu, nějaké sousedy a také místní, kteří prý neměli kam jít v tento svatý den. Sešlo se nás tam opravdu požehnaně. U stolu jsme byli jako sardinky, ale pravdou je, že to mělo krásnou atmosféru. Všichni se bavili, jedli a popíjeli. Spát jsme šli až ráno. 

V neděli odpoledne se opět sešla celá široká rodina, ale tentokrát u tety Irini. Zase se podávala koza, tentokrát ji dělali už od rána na roštu. Nejkrásnější byl pohled na moře, teta Irini totiž hostinu udělala venku na verandě. 

A co závěrem?

Zdá se, že astronomicky správnější jsou ty katolické Velikonoce, přičemž ty pravoslavné jsou v souladu se svatými apoštolskými pravidly. Ať už je to jakkoliv, důležitý je celkový účel Velikonoc a to je oslava z zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce jsou obrovským svátkem a Řekové ho velmi prožívají, mnohem více než Vánoce. Potkává se celá rodina, přátelé, sousedé a společně oslavují a radují se. Je pravda, že tady mají Velikonoce mnohem duchovnější charakter než u nás.